Studuj snadno

ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE - OTÁZKY TEST 1

1. humánní, humanistická a sociální geografie

- humánní - celek, humanistická - jednotlivec, sociální - společnost

2. prostorové ´vzdálenosti´ britské autobusové sítě

- vzdálenosti vyjádřené v ceně, času a frekvenci

3. anamorfovaná mapa obyvatelstva světa

- mapa světa, kde jsou státy velké podle počtu obyvatel

4. Jak vznikl Pákistán a Bangladéš?

- odtržením od Indie po té, co Indie přestala být Britskou kolonií

5. Populačně velké státy jednotlivých světadílů

- Čína, Indie, USA, Kanada, Mexiko Brazílie, Nigérie, Rusko Německo, Bangladéš, Pakistán, Indonésie, V. Británie, Francie, Itálie,

6. Rozložení hustoty zalidnění ve světě

- Indie (Ganžská nížina), Čína (pobřeží, Sečuan), Japonsko, Jáva, Evropský banán, vyšší polohy v Africe, Chile, Argentina, Brazilské pobřeží, Středoamerická šíje, Californie, NY, Washington - megalopole, Karibik

7. Co je evropský banán?

- ekonomicky nejsilnější oblast v Evropě (Manchester, Liverpool, Benelux, Švýcarsko, Torino)

8. vysvětlete BosWash

- megalopole Boston - Washington

9. ekumena - vývoj

- osídlený prostor, 5000př.n.l. Středomoří, Mezopotámie, Egypt, Čína, 0n.l - střední a sev. část Jižní Ameriky, Afrika, Evropa, Čína, 1500 - většina Evropy, Afriky, J. Am, Indie, Čína, 1900 - neobydlené - polární obl., pouště

10. fyziologická hustota zalidnění ve světě

- zalidnění na využitelnou plochu, Čína, Egypt, V. Británie

11. vývoj počtu obyvatel světa

- 1 mld.- 1800, 2 mld.-1927, 3 mld.- 1960, 4 mld.- 1974, 5 mld.-1987, 6 mld.- 1999

12. státy s největším přirozeným přírůstkem obyvatel

- Afrika, Pakistán, Mexiko, Peru, závisí na reprodukčním chování obyvatelstva (kultura, způsob života)

13. co je biomoc?

- zabývá se statistikami (narození, zemřelí, životní úroveň) - slouží pro politiku a podnikatele, základ studia obyvatelstva

14. státy s nízkou očekávanou délkou života

- Africké státy, špatná úroveň zdravotnictví, špatná hygiena

15. křivky demografického přechodu

- stav mezi narozenými a zemřelými, 5 fází

16. 5 fází demografického vývoje

- 1.nízký růst, vysoká fluktuace, 2.vysoký růst, pokles úmrtí, stejná porodnost, 3. stabilizace, pokles úmrtí, pokles narozených, 4. nízký růst, 5. mortalita převyšuje natalitu, stříbrná planeta

17. ve kterých zemích je nejvíce obyvatel do 15 let?

- tam kde je vysoký přírůstek (Afrika)

18. co jsou věkové pyramidy – typy, konstrukce

- zobrazují počty obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích, rozdělené na muže a ženy, progresivní (PP>0), stacionární (PP=0), regresivní (PP<0), přerušený růst

19. Malthusova teorie

- počet obyvatel roste geometrickou řadou, počet zdrojů aritmetickou řadou - planeta obyvatele neuživí

20. Rozlište růst a rozvoj

- růst - kvantitativní rozvoj, rozvoj - kvalitativní pozitivní změna

21. mapa zdraví obyvatel světa

- TBC (celkové oslabení společnosti), SARS (respirační syndrom, od ptactva - Čína), AIDS

22. co je logistická křivka?

- růst počtu obyvatel - pomalý start, rychlý růst, stabilizace, počet obyvatel by se měl zastavit na 9 mld.

23. push-pull v migraci

- vytlačování a přetahování obyvatel, z Evropy - do USA, Kanady, J. Am, Austrálie, z Číny - do USA, z Afriky - do Ameriky

24. jaké jsou fáze rozvoje lidské civilizace?

- lovci a sběrači (neolitická revoluce), farmaření (průmyslová revoluce), urbanizace (lékařská revoluce)

25. co je ´workforce state´?

- svět pro stát, stát se stará o investice, snaha neposkytovat vše, podpora nabídky práce

26. Urbanizace ve světě

- nejvíce Usa, Kanada, Brazílie, Austrálie, Japonsko, Egypt

27. Co je město?

- různé definice, u nás podle rozlohy a počtu obyvatel, soustředění služeb, institucí, soustředění financí

28. Světová velkoměsta

- New York, Londýn, Tokyo, Los Angeles, Chicago, Boston, Sao Paolo, Paříš, Frankfurt, Zurich, Miláno, Moskva, Singapur

29. Koncentrický model města

- uprostřed CBD, obklopuje ho přechodná zóna, byty dělníků, střední vrstva, dojíždějící

30. Sektorový model města

- město je rozděleno do sektorů, uprostřed CBD, dopravní zóna, nízká vrstva, střední vrstva, vyšší vrstva

31. Mozaikový model města

- v současnosti, přibližný střed města CBD, obklopují ho zóny obchodu a lehkého průmyslu, zóna nižších vrstev a zóna středních vrstev, vyšší vrstva na okraji + vedlejší CBD, průmyslová zóna, satelitní město, vedlejší průmyslová zóna

32. Urban sprawl – pokročilejší model

- centrum uprostřed, okolo obytná část, rozmístěná nákupní centra, průmyslová zóna, kanceláře, centrum služeb, letiště, pracovní a nákupní centrum

33. Prostorový vývoj měst

- města se rozrůstají - pohlcují okolní vesnice, žabí skok - satelitní města, většinou je růst neregulovaný - problém - nízká hustota osídlení (neekologické a neekonomické)

34. Konurbace a aglomerace

- aglomerace - město s výrazným jádrem, konurbace - shluk stejně významných měst (Ostavsko)

35. Bázový a nebázový sektor ve městě

- bázový sektor - ekonomika obsluhující obyvatelstvo mimo město, nebázový - obsluhuje obyvatelstvo ve městě, větší význam má bázový

36. von Thünen

- jak využívají lidé prostor, dříve nejblíže sídel - zelenina a mléko, dřevo, orná půda, louky a pastviny, lesy

37. Kohl 1850

- důležitost sektorů podle větvení cest

38. Christaller 1933 – hexagony

- studoval frekvenci telefonních hovorů - teorie střediskovosti, vytvořil šestiúhelníkovou síť, malá sídla jsou obsluhována většími (Hl. město, krajské město, obec s rozšířenou působností, obec)

39. Správní regiony

- určitá oblast, která spadá pod správu jednoho města (u nás kraje)

40. Lősch

- model není pravidelný, existují různě důležité sektory

41. Současný stav střediskovosti – automobily

- zvrat - používání automobilů, pokles cen dopravy, prostor je necentrální, vznikají shluky, rozvolněný prostorový systém

42. Hybridní prostor

- stírání hranice mezi městem a venkovem, na venkově žijí lidé městským způsobem, ve městech chátrají budovy, vylidnění centra - lidé se stěhují na okraj

43. Brownfields

- bývalé produkční objekty (továrny, statky) chátrají

44. Filtrování ve městech – gentrifikace

- postupné stěhování ze čtvrtě do čtvrtě, bohatí z centra se odsouvají na okraj, místo nich nastupují chudší, dnes se opět mladí bohatší lidé vrací do centra

45. Gated communities – majetková segregace

- střežená sídliště, vilové čtvrti bohatých lidí

46. Vztah město-venkov

- pozvolný přechod (v ČR), jasná separace

47. Stav českého venkova – komplementární

- dříve byl venkov zaměřen na zemědělství, v současnosti má být plnohodnotným sídlem, město a venkov by se měli doplňovat, ale úplně to tak nefunguje

48. Alternativní venkov

- venkov je představován jako klidné prostředí, blíže k přírodě, obnovení duchovních sil

49. Kvalita životního prostředí venkova

- krajinné ekosystémy bližší k přírodě, potřeba přírodních zdrojů, venkov má stále vysoký přírodní kapitál

50. Obnova venkova?

- politický koncept, ideologie, že venkov býval krásný (stále se tam pracovalo), ve městech - více volného času, anonymita, spíše ukazuje možné výhody

51. výroba

- působení lidí na přírodu, bereme energii a produkty (zboží =statek), vyspělé země mají v zemědělství zaměstnáné méně než 20% - několikanásobné zhodnocení

52. lidské aktivity ve výrobě

- primární (zemědělství, sběračství, těžba), sekundární (průmysl, stavebnictví, energetika), terciérní (obchod, osobní a profesní služby), kvartérní (informace, výzkum, management), kvintérní (výkonní rozhodovatelé, manažeři)

53. intenzivní a extenzivní zemědělství

- intenzivní - na malé ploše velké výnosy (zaměření na kvalitu), extenzivní - velké plochy, velké výnosy (kvantita)

54. světové obilnice

- (pšenice, kukuřice) Argentina, Uruguay, Maďarsko, Polsko, Ruské a Kazašské stepi, SV Čína, JV Austrálie

von Thünenův model zemědělského prostoru

- důležité faktory: poptávka, náklady, nájem z půdy, podle vzdálenosti od města - mlékárenství, les, pole, pastviny

55. rotační zemědělství

- trojpolní systém, střídá se ozim, jař a úhor

56. rok 1850 v zemědělství

- strojná hnojiva, konec rotačního zemědělství

57. proč stále neroste výnos plodin s množstvím strojených hnojiv?

- rostliny kromě živin potřebují také sluneční záření, uměle vypěstované rostliny dokáží využít jen 2% záření, proto se výnos na určité hranici zastaví

58. GMO – geneticky modifikované organismy

- velké výnosy, nebezpečí mutace

59. zelená revoluce

- 60.léta, aplikace agrochemikálií, umělých hnojiv, mechanizace, nové odrůdy, intenzivní práce - boj proti hladomoru

60. cenová mapa

- ceny za pozemky, uprostřed je sídlo, postupně od středu ceny za půdu klesají

61. zemědělské vstupy

- hnojiva, biotechnologie, obdělávací stroje, agrochemikálie, poradenství, energie

62. zemědělská farma/podnik

- velikost farmy, typ podnikání, zemědělská půda, práce, vlastnictví

63. přírodní faktory zemědělství

- půda (dostatek živin), klima (teplota, srážky), voda, biota, reliéf (sklon svahu)

64. zemědělská politika

- zásahy státu do produkce, u nás má velký vliv EU - dotace, podpora

65. Weberovy faktory lokalizace průmyslu

- vztahy mezi výrobními faktory - práce, půda, kapitál - továrna v pomyslném středu

66. dynamika a vývoj průmyslových lokací

- posun ze železniční dopravy na dopravu silniční, pokles potřeby lidské práce, náklady, přenositelné výrobní faktory (elektřina, silnice, lidský potenciál, hl. faktor je zisk

67. nákladová křivka

- křivka nákladů a křivka výdělků, pokud převyšují náklady, má podnik ztráty, pokud převyšuje výdělek=zisk

68. co jsou high-tech?

- počítače, telekomunikace, lasery, lékařské přístroje, letadla, farmacie, biotechnologie, křemíkové čipy

69. Silicon Valley

- Californie, Stanfordova universita - vynález polovodičových křemíkových čipů, v okolí koncentrace podnikatelů

70. průmyslové zóny

- opak braunfields, oblast, kde je soustředěn průmysl, vyhrává ten, kdo má větší úspory

71. zásoby energie ve světě

- černé uhlí (USA, Rusko, JAR, Nový Zéland, Austrálie, Čína), zemní plyn (Rusko, SAE, Saudská Arábie), ropa (Mexiko, Afrika, SAE, Saudská Arábie)

72. které skupiny zemí dovážejí/vyvážejí energii

- vývoz: Jižní Am., Afrika, Arabský poloo., Rusko, dovoz: Evropa

73. země podle druhů využívaných energií

- USA, Kanada - tepelné,jaderné, Evropa - jaderné, Afrika - tepelné, Čína - tepelné

74. hydroenergie ve světě

- největší zdroje/využití: Sev. Am. (50%), Čína (20%), Afrika (0%), Brazílie (40%), Rusko (20%)

75. jak se dělí služby?

- nižší služby (osobní a profesní), vyšší služby (informace, výzkum, menežment), vysoké služby (výkonní rozhodovatelé, manažeři)

76. maloobchodní revoluce

- spotřeba převyšuje výrobu, obchodní centra na okrajích měst

77. doprava a spoje

- ukazatel ekonomické úrovně, faktor rozvoje průmyslu a zemědělství

78. úspěšné město

- má přírůstek obyvatel a fungující dopravu

79. přepravní náklady

- říční, námořní - levná, železniční - vysoké pořizovací, nízké provozní, silniční - středně, letecká - vysoké, potrubní - vysoké pořizovací, provozní nízké

80. pohyb ceny barelu ropy – dopady

- cenu ropy určuje OPEC, promítá se do všech oblastí, pokles na dlouhodobá minima 55S

81. dopravní sítě

- kombinace uzlů a hran (uzel - město, hrana - komunikace spojující dvě města)

82. prostorové interakce

- vzájemné vztahy různých míst

83. mezinárodní obchod

- rozdělení světa na bohatý sever a chudý jih, 2/3 obratu na bohatém severu, vyspělé země obrat 85%

84. OPEC

- organizace zemí vyvážejících ropu, sídlo ve Vídni, určují ceny

85. NIZ

- nově industrializované země (Brazílie, Argentina, J. Korea)

86. APEC

- sdružení zemí kolem Tichého oceánu (Austrálie, Rusko, USA)

87. GATT/WTO

- GATT (dříve) - obecná dohoda o clech, WTO (v současnosti) - světová organizace o obchodu, snaha odstranit cla

88. obchodní komodity

- zemědělství, těžba, průmysl (75%), služby

89. obchod s high-tech

- USA 31%, EU 17%, Japonsko 27%

90. prostorové rozložení světového obchodu

- 1. Evropa, 2. Asie - Japonsko, Čína, 3. USA - má velký dovoz

91. světový obchod s ropou

- střední východ, Rusko, Venezuela, Kanada >> USA, Evropa, Čína, Japonsko

92. vývoj využití energetických zdrojů

- 1950 - 1990, pokles uhlí, výrazný vzestup ropy, mírný vzestup zemního plynu, vodní en., atomové en.

93. jaderná energie ve světě

- asi 430 reaktorů, nejvíce USA, Evropa, Japonsko, největší zájem má Indie a Čína

94. podíl jaderné energie ve vybraných zemích

- Francie (75%), Belgie (35%), Švédsko (25%), Maďarsko (25%), Korea (20%)

95. rok 1973 ve světové energetice

- do roku 1973 - barel ropy 2S, po roce 20S - ropná krize - zaměření se na jaderné technologie

96. diverzifikace energetických zdrojů

- neměl by být upřednostňován jeden typ zdroje, zdroje by měly být prostorově rozloženy, odebírat energii z různých zdrojů

97. dovoz energií v USA 1973 a 2003

- 1973 USA dovážela ¼ energie, v roce 2003 již 2/3 zvyšuje se poptávka

98. větrná energie

- obnovitelný zdroj energie, vznik větrných farem, program využití obnovitelných zdrojů, problém skladování energie (podzemní zásobníky stlačeného vzduchu)

99. evropské a africko-asijské projekty využití větrné energie

- parabolická zrcadla (pobřeží Afriky), větrné el. (pobřeží Atlantiku) - problém přenosu energie

100. Čína a energie

- získává zdroje hlavně z Afriky (ropu)

101. výhody a nevýhody jednotlivých druhů dopravy

- železnice (min. znečištění, bezpečná, vys. pořiz. nákl.), dálnice (velké využití, nízká energ. učinnost, vysoké náklady), říční (objemné náklady, levná, pomalá, vyplatí se na dlouhé trasy, není flexibilní), potrubní (vysoké pořizovací, stálá, vysoký objem, nízké náklady), letecká (rychlá, malé náklady, velmi drahá)

102. dopravní externality

- negativní dopady provozu, zemřelí, znečištění, potřebný personál, silnice - železnice

103. intermodální doprava

- na přepravu nákladu se využijí dva nebo více různých způsobů dopravy (silnice -železnice - námořní…), přeprava nákladů v kontejnerech

104. Islandská energetika

- geotermální elektr. - výroba vodíku - spalování - minimální znečištění, geotermální stupeň (každých 30m +1°C)

105. změny v osobní s nákladní dopravě

- osobní doprava - dominance silniční, růst počtu automobilů, nákladní doprava - potrubní, kamiony

106. chůze a jízdní kola v dopravě

- v ČR rozšířené cyklostezky, prospěšné zdraví, neprostupnost velkých měst

107. Hedvábná stezka

- středověká síť cest spojující Čínu a Evropu, na svou dobu dokonalá

108. měření konektivity v dopravě

- kombinace uzlů a hran, počet hran dělíme počtem uzlů, čím větší číslo vyjde, tím je konektivita lepší

109. začátky železnice

- Anglie 19. stol., průmyslová revoluce, nejstarší železnice Manchester - Liverpool

110. rychlé železnice

- Francie (TGV Paříž-Lyon), Itálie, Německo, Japonsko (Schilansen Tokyo - Osaka, 515km/h)

111. nákladní železniční doprava v Severní Americe

- obrovské objemy nákladu, levná, velmi pomalá

112. hlavní směry letecké dopravy

- Hawai - USA - Evropa - Střední východ

113. kontejnery v dopravě

- nejmodernější způsob, lze je překládat - kombinace různých druhů dopravy

114. Internet ve světě

- nejvíce v USA, hodně Evropa, Čína, Japonsko

115. objekt a předmět studia geografie obyvatelstva

- jazyky, demografie, počet obyvatel, úhrnná plodnost, přirozený přírůstek, střední délka života, hustota zalidnění, hrubá míra porodnosti, hrubá míra úmrtnosti, kojenecká úmrtnost, počet obyvatel s AIDS, míra urbanizace

116. obyvatelstvo a populace

- obyvatelstvo je soubor všech lidí žijících na jednom území, populace je soubor jedinců téhož druhu, nacházejících se v jednom určitém místě v jednom určitém čase a u nichž dochází k demografickým procesům

117. čtyři základní směry výzkumu US a britských geografů v geografii obyvatelstva

- popis demografických struktur v prostoru, popis demografických změn, vysvětlování demografických změn v prostoru a čase, ekumena a kulturní systém

118. co je sociální geografie?

- zabývá se studiem společnosti

119. co je prostorová demografie?

- zkoumá porodnost a úmrtnost na různých územích, porovnává

120. demografická data v ČR

- běžná evidence přirozené měny (matrika), běžná evidence migrací, populační registr, zvláštní šetření, sčítání lidu

121. kolik žilo na Zemi obyvatel v r. 2006?

- 6 600 000

122. 6 nejlidnatějších zemí světa

- Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie, Pakistán

123. co je obecná a specifická hustota zalidnění?

- obecná - poměr počtu obyvatel a plochy území, specifická - hustota zalidnění na určitou plochu (zastavěnou, zemědělskou p., zemědělci na ornou p., dělníci v průmyslu na zastavěnou plochu…)

124. koeficienty/indexy maskulinity a feminity

- koeficienty mask./fem. udávají procentuální podíl mužů/žen z celkového počtu obyvatelstva, index mask./fem. je vzájemný podíl osob jednoho pohlaví k druhému

125. věková pyramida

- graficky zobrazuje počet obyvatel podle věku a pohlaví

126. věková pyramida progresivní

- výrazná převaha mladého obyvatelstva - rozšířená reprodukce obyvatelstva (Afrika)

127. věková pyramida stacionární

- dětská a postreprodukční složka jsou téměř vyrovnány, vyrovnaný počet narozených a zemřelých

128. věková pyramida regresivní

- postreprodukční složka převažuje nad dětskou, vymírající společnost

129. střední hodnoty věkové pyramidy

- průměrný věk (průměr počtu let, které prožily všichni členové sledované populace), věkový medián (hodnota, která rozděluje obyvatelstvo na dvě stejné poloviny - mladší a starší), modální věk (věk, který se nejčastěji vyskytuje ve sledované populaci

130. index stáří

- měří se jím demografické stárnutí, poměr produktivních lidí z poproduktivní složky ku dětské složce

131. kdo patří mezi ekonomicky aktivní osoby?

- zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, pracující studenti a učni, ženy na mateřské, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu, nezaměstnaní

132. kdo patří mezi ekonomicky neaktivní osoby?

- osoby nezávislé (nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy), osoby závislé na živiteli (nepracující žáci, studenti, děti předškolního věku, ženy na další mateřské, osoby v domácnosti, ostatní závislé osoby)

133. úroveň ekonomické aktivity

- podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel (x100)

134. míra nezaměstnanosti (pozor L-P zaměněno)

- podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle (x100)

135. míra dlouhodobé nezaměstnanosti

- poměr počtu uchazečů o zaměstnání (v evidenci déle než rok) na celkové pracovní síle

136. přirozený, mechanický a sociálně ekonomický pohyb obyvatelstva

- přirozený - proces porodnosti a úmrtnosti, mechanický - proces emigrace a imigrace, sociálně ekonomický - přesun mezi jednotlivými sociálními skupinami

137. míry porodnosti

- HMP - podíl počtu narozených na všechny obyvatele (x1000), čistá míra porodnosti - podíl počtu narozených na ženy

138. míry plodnosti

- hrubá míra plodnosti - podíl počtu narozených na počet žen v reprodukčním věku, čistá míra plodnosti - počet živě narozených na ženy v plodném věku

139. míry úmrtnosti

- počet zemřelých na 1000 obyv. středního stavu, mrtví/počet obyvatel x1000

140. míry potratovosti

- počet potratů na 1000 obyv. středního stavu, index potratovosti - počet potratů na 100 narozených dětí

141. přirozený přírůstek

- rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých, kladné hodnoty - přírůstek, záporné hodnoty - úbytek

142. míra/index rozvodovosti

- poměr počtu rozvodů na 100 sňatků (za rok)

143. francouzský, anglický a japonsko-mexický typ demografického přechodu

- Francouzský - pokles porodnosti, zlepšení úrovně úmrtnosti (malý růst populace), Anglický - umrtnost se zlepšuje v obou fázích, 1. f. porodnost neklesá (nárůst obyvatel), 2.f. porodnost klesá, Japonsko-mexický -snižování úmrtnosti, 1.f. porodnost roste, 2.f. porodnost klesá

144. migrace obyvatelstva

- nejvýznamnější složka územního pohybu obyvatelstva, emigrace x imigrace

145. migrační saldo

- podíl rozdílu imigrantů a emigrantů na celkový počet obyvatel

146. celkový pohyb obyvatelstva

- celkový přírůstek = porodnost - úmrtnost + imigrace - emigrace/celkový počet obyvatel x 1000

147. teorie centrálních míst

- města si postupně vytvářejí obslužnou funkci pro svoje širší okolí, důležitost města podle služeb, ne počtu obyvatel

148. K-3 hierarchie

- každé centrum vyšší velikosti obsahuje 3x větší území než centrum o řád nižší (hexagonální síť)

149. co je urbanizace?

- změna sociálně - prostorových forem společnosti v důsledku společné modernizace, koncentrace lidí do měst

150. definice městského sídla

- různé definice, populační velikost (v různých státech různě), městských funkcí (počet lidí zaměstnaných v průmyslu…), městskost (hustota zalidnění, způsob života)

151. urbanizace, suburbanizacem deurbanizace, reurbanizace

- urbanizace - stěhování lidí do měst, suburbanizace - stěhování lidí z centra na okraj (satelity), deurbanizace - odchod z města úplně na venkov, reurbanizace - znovuosidlování městského jádra

152. globální města alfa

- Los Angeles, Chicago, New York, Londýn, Paříž, Frankfurt, Milán, Hongkong, Singapur, Tokio

153. postindustriální město

- nárůst podílu zaměstnanosti v terciérním a kvartérním sektoru, změny ve společenské struktuře - význam profesionálních a technologických tříd, zvýšený důraz na technologie a význam informací

154. předmět studia geografie zemědělství

- územní problémy zemědělské výroby a zákonitosti vývoje, zemědělská výroba - rozmístění na základě forem, zaměření, struktury a intenzity

155. co je zemědělská výroba?

- vědomé obhospodařování půdy za účelem výroby rostlinných a živočišných produktů pro uspokojování potřeb lidské spol.

156. co patří do zemědělské půdy?

- orná půda (pole, zahrady, sady, vinice, chmelnice, plantáže, úhory), trvalé travní porosty (louky, pastviny)

157. socioekonomické faktory zemědělství (alespoň 6)

- dosažená vývojová úroveň společnosti, vlastnictví a způsob využívání půdy, koncentrace spotřeby - vznik trhů, změny ve struktuře spotřeby potravin a zemědělských surovin, změny na úrovni odběratelských vztahů, doprava a poloha zemědělského podniku, pracovní síly, zásahy státních orgánů, velikost typ a efektivnost podniku, mechanizace, chemizace, biologizace, ekologizace, produktivita a intenzita výroby, vzdělání výzkum vědecko-technický pokrok inovace

158. vlastnictví půdy

- družstevní, státní, individuální, socialistické státy nejvíce družstevní, kapitalistické individuální

159. zásahy státu do zemědělství

- obchodní politika jednotlivých států (ochrana před konkurencí), obchodní politika - nadstátní organizace (omezování či rozšiřování produkce jednotlivých plodin), státní intervencionismus (podpora upadajících oblastí, rozšiřování plodin…)

160. hlavní producenti pšenice ve světě

- Dálný východ - Severočínská nížina, jižní Asie (Indie, Pákistán), Evropa - Podunají, Ukrajina, Severní Kavkazsko, Povolží, jižní Ural, sev. Francie, sev. Itálie, Německo, Sev. Amerika - střední a horní tok Mississippi, Austrálie, Argentina

161. hlavní producenti rýže ve světě

- Čína, Indie, Pákistán, Bangladéš, Indonésie, Thajsko, Myanmar, Vietnam, Brazílie, USA, Mexiko, Egypt, Nigérie

162. hlavní producenti kukuřice ve světě

- USA, Čína, Brazílie, Mexiko, Argentina, Podunají, Ukrajina

163. největší producenti obilovin ve světě

- Čína, USA, Indie, Rusko, Indonésie, Francie, Brazílie

164. produkce brambor ve světě

- Čína, Rusko, Indie, USA, Ukrajina, Polsko, Německo

165. produkce cukru ve světě

- Brazílie, Indie, Čína, USA, Thajsko, Austrálie, Mexiko, Francie, Německo

166. produkce ovoce ve světě

- banány (Indie, Brazílie, Čína, Ekvádor), citrusy (Brazílie, Kalifornie, Japonsko, Indie, Izrael, Turecko, Španělsko, Itálie), jablka (Čína, Polsko, Německo, Francie, Itálie, Rusko), vinná réva (Evropa, USA, Chile, Argentina, Austrálie)

167. produkce olejnin ve světě

- sója, bavlníkové semeno (Čína, Indie, Pákistán), podzemnice olejná (Čína, Indie, Nigérie, Súdán, Senegal), řepka olejná (Čína, Indie, Kanada, Německo, Francie, V. Británie), Slunečnice (Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Francie), olivovník

168. produkce pochutin ve světě

- kávovník (Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Guatemala, Honduras), kakaovník (Brazílie, Ekvádor, Kolumbie, Mexiko), čajovník (Indie, Srí Lanka), chmel (Německo, Česko, Polsko, V. Británie)

169. produkce bavlníku ve světě

- Čína, Indie, Pákistán, Turecko, USA, Egypt

170extenzivní typy živočišné výroby

- kočovný chov, polokočovný chov, transhumance, Moderní extenzivní chov

171. intenzivní typy živočišné výroby

- chov alpského typu, intenzivní stájový chov, stájový chov nadřazený rostlinné výrobě

172. produkce mléka ve světě

- Rusko, Německo, Francie, Velká Británie, USA, Brazílie, Indie, Čína

173. 4 hlavní akvatoria světového rybolovu

- severozápadní Atlantik, severozápadní, západně centrální a jihovýchodní Pacifik (tresky, sledi, makrely, tuňáci)

174. rizikové faktory vývoje zemědělství

- oddělení programů na podporu zemědělců do výroby, možnost větší zranitelnosti vůči tržní nestabilitě na trzích s potravinami a biopalivy; růst výkyvů počasí v souvislosti s rizikovými faktory globálních změn; rychlejší rozšiřování škůdců a chorob v souvislosti s rozsáhlejšími přesuny zemědělských produktů; zvýšená ekonomická nestabilita související s tím, že se globální ekonomická nerovnováha mezi zeměmi vyřeší prostřednictvím výrazných změn devizových kurzů; rostoucí zpochybňování financování programů na podporu zemědělců, včetně pěstitelů biopaliv

175. A. Weber: materiálový index, lokalizační faktor

- materiálový index - množství surovin potřebných na 1t výrobku, lokalizační faktor - síly působící ve směru volby určité lokalizace ekonomického subjektu

176. přínos D. S. Northe v rozvoji teorie a praxe ekonomických odvětví

- teorie exportní báze, rozděluje odvětví na exportní a ostatní, exportní je hnací, určuje sílu ekonomiky

177. F.Perroux a J.Boudeville

- teorie pólů růstu, hnací a hnaná odvětví, póly rozvoje - pouze firmy, které rozsahem své produkce převyšují všechny ostatní

178. teorie ziskových odvětví

- hlavní faktor je zisk firmy, dopravní a další výrobní náklady

179. teorie clusteru

- sektorová a geografická koncentrace vyrábějících a prodávajících sortiment souvisejících nebo se doplňujících produktů

180. co patří do těžkého průmyslu? (alespoň 6 odvětví)

- průmysl paliv, energetický p, hutnictví železa, hutnictví neželezných kovů, chemický p, strojírenský p, elektrotechnický a kovozpracující, průmysl stavebních hmot, dřevozpracující p

181. co patří do lehkého průmyslu? (alespoň 6 odvětví)

- prům. papíru a celulózy, prům. skla, porcelánu a keramiky, textilní p, oděvní p, kožedělný p, polygrafický p, prům. potravin a pochutin, mrazírenství

182. koncentrace a disperze průmyslu

- koncentrace - hustota průmyslu, počet zaměstnaných, hodnota výroby, opak je disperze

183. rozlište fordismus a posfordismus

- fordismus (2. etapa rozvoje průmyslu) - masová produkce standardizovaných výrobků, systematicky rostoucí poptávka, postfordismus - systém kapitalistické akumulace - reakce na krizi fordismu (strukturní a organizační změny)

184. jak fungují přímé zahraniční investice?

- jde o snahu získat trvalou účast v subjektu, který není vedoucím subjektem v ekonomice investora, nové i stávající aktivity

185. socioekonomické lokalizační faktory

- energie, doprava, prac. síla, infrastruktura, informace, životní prostředí

186. hlavní oblasti těžby černého uhlí ve světě

- severovýchod Číny, severovýchod Indie, pánev Newcastle v Austrálii, Apalače a severovýchod USA, Transvaal v JAR, Porůří, Sársko, Hornoslezská pánev - Polsko, Kuzbas, Pečorská, Lenská, Tajmyrská a Tunguzská pánev - Rusko, Donbas - Ukrajina

187. hlavní oblasti těžby hnědého uhlí ve světě

- Německo, USA, Austrálie, Řecko, Srbsko, Bulharsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina

188. největší zásoby ropy ve světě

- Perský záliv (Saúdská Arábie, Írán, irák, Kuvajt, SAE), Rusko, Venezuela, USA

189. největší zásoby zemního plynu ve světě

- vázány na ropu nebo uhlí, Kaspické moře, Západosibiřské nížiny, Perský záliv

190. největší těžby uranové rudy ve světě

- Kanada, Austrálie, Kazachstán, Niger, Rusko, Namibie, Uzbekistán, USA

191. hlavní producenti mědi ve světě

- Chile, USA, Peru, Čína, Austrálie, Indonésie, Rusko, Polsko

192. hlavní producenti bauxitu ve světě

- Karibská oblast (Jamajka, Guyana, Surinam), Guinea, Sierra Leone, Austrálie, Čína, Brazílie

193. hlavní producenti drahých kovů ve světě

- stříbro - Peru, Mexiko, Čína, Austrálie, zlato - Austrálie, JAR, Čína, USA, platina - JAR

194. hlavní oblasti bavlnářského průmyslu ve světě

- Čína, Indie, Pakistán, Brazílie, Egypt, Turecko, USA

195. hlavní oblasti vlnařského průmyslu ve světě

- suroviny - Austrálie, Nový Zéland, Argentina, výroba - Indie, Čína, Turecko, (V. Británie, Itálie, Francie, Belgie)

196. hlavní oblasti chemického průmyslu ve světě

- severoamerická (pobřeží Mexického zálivu, severovýchod USA, Kalifornie, jihovýchod Kanady), západoevropská (Německo - Porůří, Porýní, Francie - severovýchod, přístavy, Benelux, V. Británie - přístavy), východoevropská (střední Rusko, Povolží, Uralská oblast, Ukrajina - Podněpří a Donbas), východoasijská (Japonsko - Honšú, Kjúšú, východní Čína, Jižní Korea)

197. hlavní výrobci automobilů ve světě

- Japonsko, USA, Čína, Německo, Jižní Korea, Francie, Brazílie, Španělsko

198. které země staví jaderné bloky?

- Čína, Indie, Rusko

199. doprava a přeprava

- přeprava – čistě činnost, doprava – soubor všech činností související s přepravou

200. čím se zabývá geografie dopravy?

- pohyby nákladů, osob a informací v širokém společenském i fyzicko-geografickém kontextu

201. co je v dopravě komplementarita?

- území se vzájemně doplňují, když jeden má přebytek něčeho, co je potřeba v druhém, bez dopravy není možné realizovat

202. co je v dopravě transferabilita?

- obtížnost s jakou může být jednotka určitého zboží přepravena mezi dvěma místy, základní faktor je vzdálenost

203. co je intervenující příležitost?

- intenzita přepravy mezi dvěma místy je přímo úměrná množství příležitostí v těchto místech a nepřímo úměrná počtu příležitostí mezi nimi

204. 5 typů prací studujících dopravní fenomén

- studium dopravních sítí, studium dopravních uzlů a dopravních terminálů, analýza pravidelných služeb poskytovaných v osobní dopravě, studium pohybu zboží, studium pohybu osob

205. akcesibilita a mobilita

- akcesibilita (dostupnost) - množství příležitostí, které jsou z určitého místa dostupné do určité vzdálenosti a v určitém čase, mobilita - schopnost pohybu mezi určitými místy

206. dopravní náklady

- pěněžní vyjádření toho, co musí poskytovatel dopravy zaplatit, aby byla provedena přeprava

207. Weberův lokalizační trojúhelník

- trojúhelník - naleziště 1, naleziště 2, trh >aby byli dopravní náklady nejnižší, musí ležet podnik v místě trhu

208. isotimy a izodopany

- isotimy jsou myšlené čáry spojující místa se stejnými dopravními náklady (suroviny, produkty - zvlášť), izodopany - myšlené čáry spojující místa se stejnými celkovými dopravními náklady

209. marginalizace dopravních nákladů

- pokles dopravních nákladů a zrychlení dopravy, změna lokalizační logiky výrobních podniků, neexistuje jednoduchá vazba meziinvesticemi do dopravy a ekonomickým rozvojem

210. logistické náklady

- kontejnery jsou součástí logistiky - doprava levná a rychlá, speditérské služby

211. státy nejlépe vybavené železniční infrastrukturou

- USA, Rusko, Čína, Indie, Německo, Kanada, Austrálie, Francie, Brazílie, Česko, Japonsko

212. geografické dopady expanze silniční dopravy

- znečištění ovzduší, hluk, explotace přírodních zdrojů používaných k výrobě aut a pohonných hmot, nehodovost, kongesce

213. typy kontejnerizace námořní dopravy

- Port-to-port (pravidelně obsluhovaná trasa - 2 místa přes oceán), pendulum route (pravidelně obsluhovaná trasa, několik míst přes oceán), round the Word (pravidelně obsluhovaná trasa spojující místa všech hlavních pobřeží světa), hub-and-spoke (systém tras s jedním nebo více uzlovými přístavy)

214. intermodální revoluce

- rozvoj intermodality, 2 fáze, 1. překonání technických bariér, které zpomalují dopravu, zavedení kontejnerů 2. integrace fragmentovaného řetězce do jednoho systému

215. v čem spočívá ekonomický význam služeb?

- tvorba HDP, oblast zaměstnanosti, mezinárodní obchod

216. sektory terciární, kvartérní a kvintetní

- 3. vysoký podíl méně kvalifikovaných (základní obchodní a osobní sl.), 4. vysoce specializované (sběr, uchovávání a vyhledávání informací nebo kapitálu), 5. rozhodování, interpretace myšlenek, inovace (výzkum, vývoj, management)

217. klasifikace služeb podle výstupu

- podle definice jsou výstupy sektoru služeb nehmotné výrobky, které mohou být skladovány, transportovány ne vlastněny, služby lze koupit, prodat, ale nelze je fyzicky uchopit

218. klasifikace služeb podle spotřeby ve smyslu služeb obyvatelstvu

- věcné (hmotné statky, opravy, čištění, přeprava), osobní (zdravotnictví, školství, kultura, hygiena, služby osobní, doprava)

219. klasifikace služeb podle koncového uživatele a spotřeb

- spotřební - primárně orientovány na zákazníka (maloobchod, cestovní ruch), tržní (výrobní, dopravní, komunikační), výrobní (potřeby firem a podniků - banky, market. agentury, právnické kanc.), veřejné (pomáhá je financovat veřejný sektor, veřejná správa, obrana, politické strany)

220. klasifikace služeb podle úrovně vyspělosti

- nové (sport, zdraví, cestovní ruch, informace), komplementární (administrativa, finančnictví, doprava), staré (řemeslné, obranné)

221. Singelmannova klasifikace služeb

- distribuční (obchodní služby, doprava), výrobní (peněžní, právní), sociální (vzdělání, zdravotnictví), osobní (kadeřnictví)

222. určení střediskovosti

- podle druhů funkcí sídla (koncentrace druhů služeb, výskyt specializovaných zařízení), podle přebytku významu (rozdíl mezi poskytovanými službami v sídle a potřebami obyvatelstva)

223. gravitační model interakce mezi dvěma středisky

- interakce mezi dvěma středisky koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s počtem obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdálenostmi mezi nimi

224. Reillyho zákon maloobchodní gravitace

- podíl síly atraktivit měst A a B = podíl počtu obyvatel A a B x podíl vzdáleností měst A a B od K umocněno na 2.

225. čím se zabývá geografie turismu? (cest. ruchu)

- zákonitostí prostorových vztahů mezi cestovním ruchem a rekreací a krajinnou sférou, faktickým rozmístěním, hierarchií…

226. tři hlavní paradigmata geografie turismu (cest. ruchu)

- rozvoj dopravy, růst fondu volného času, růst příjmů obyvatel

227. geografie volného času

- rozvíjí se koncem 70 let, zahrnuje trávení volného času ve sférách psychických, kulturních, sociálních, ekonomických a technologických

228. destinace cestovního ruchu (turismu)

- cílová oblast v daném regionu, lesy, jezera, pobřeží, hory, jádra měst (hotely, kina, atd.), předměstí, sportovní areály

229. druhé bydlení

- převážně objekty určené k rekreačním účelům, případně může jít i o druhý byt či dům, který jeho majitelé nevyužívají k trvalému bydlení

230. nabídka cestovního ruchu (turismu)

- Karibik, Afrika a Indonésie

231. poptávka v cestovním ruchu (turismu)

- USA, Evropa a Japonsko

232. středisko cestovního ruchu (turismu)

- sídelní útvar jehož hlavním funkčním využitím a ekonomickým přínosem je cestovní ruch

233. turista

- konzument, člověk, který využívá služeb a platí za ně

234. environmentální cestovní ruch (turismus)

- cestování za přírodou, do národních parků, biofarem

235. základní formy cestovního ruchu (turismu)

- městský (kulturně poznávací), letní rekreace a turistika u vody, zimní sporty a rekreace, lázeňský cestovní ruch, kongresový a veletržní

236. další formy cestovního ruchu (turismu)

- vinařský c. r., cykloturistika, agroturistika, lovecký c. r., mototuristický c. r., motivační c. r., průmyslový c. r.

237. volný a vázaný cestovní ruch (turismus)

- volný - celý pobyt si hradím sám, vázaný - pobyt je z části nebo plně hrazen z fondů (zdravotní)

238. krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch (turismus)

- krátkodobý - do tří dnů mimo trvalé bydliště, dlouhodobý - více než tři dny, do 6 měsíců

239. kulturně historické předpoklady cestovního ruchu (turismu)

- k-h památky (architektura), kult. zařízení a akce (muzea, galerie, festivaly, kongresy), sportovní akce

240. selektivní faktory a předpoklady cestovního ruchu (turismu)

- způsobilost dané oblasti podílet se na cestovním ruchu, přijímat turisty a stávat se jimi

241. základní funkční typy středisek cestovního ruchu (turismu)

- střediska letní rekreace u vody, horská střediska zimní a letní rekreace, historická města a střediska mezinárodního významu, historická města neregionálního významu, ostatní města, přírodní atraktivity, ostatní turistická střediska, nejvýznamnější střediska druhého bydlení

242. význam mezinárodního cestovního ruchu (turismu)

- podílí se na tvorbě HDP, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů, jeho rozvoj podporuje investiční aktivity

243. nejvýznamnější země v mezinárodním cestovním ruchu (turismu)

- Francie, Španělsko, USA, Čína, Itálie, Velká Británie, Německo, Mexiko, Rakousko, Rusko

244. trvale udržitelný cestovní ruch (turismus)

- zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu způsobem, který pomáhá rozvoji území s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací

245. Myrdalův model (de)industrializace

- rozvoj průmyslu 1. podpora stavebnictví, 2. více pracovních míst, zlepšení pracovní síly, 3. kupní síla >poptávka> roste počet obyvatel a dopravy=dobré město

246. jak je možné, že role průmyslu absolutně roste a relativně klesá?

- roste množstvím objemu vyprodukovaných produktů, ale klesá vůči službám, které rostou

247. emergent economies: ukazatelé ekonomiky

- velikost úrokové míry, peněžní zásoba, index dodavatelů a očekávání spotřebitelů

248. daňové zatížení ve světě

- v různých státech různé, jsou z nich financovány státní instituce - čím vyšší daně, tím více peněz do školství, zdravotnictví…

249. finanční krize v USA – hypotéky

- lidé si vzali hypotéky, ale nemohli je splácet, banky nedostávali peníze, masivní zadlužování (Mexičané)

250. ukazatelé stavu ekonomiky podle The Economist

- výrobní index, nevýrobní index, kupující správní index a index služba

251. středovýchodní Evropa – stav ekonomiky

- zpomalení investiční aktivity, časem patrně i horší exportní výkonnost, vzhledem krizi v USA

252. světové burzy

- NYSE, NASDAQ,LSE, Tokio Stock Exchange

253. objem zahraničního obchodu: top 8

- Německo Japonsko, zvyšující Čína, Francie, Velká Británie, USA, Rusko, Brazílie

254. efekt motýlích křídel

- teorie katastrof (chaosu) začíná nevinně > živelné pohromy, něco malého může vyvolat něco velikého třeba i na druhé straně světa

ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE - OTÁZKY TEST 2

1. co je humanistická geografie?

- zabývá se vědomím a jednáním, je to reakce na striktní vědu založenou na statistikách, ta nevyjadřuje vše

2. Yi-Fu Tuan

- zakladatel humanistické geogr., zabývá se tím, jak lidé vnímají prostředí, mentálními mapami, jak si lidé představují svět, téma místa a prostoru

3. Buttimerová

- zabývá se humanistickou geogr., presidentka mezinárodní geografické unie

4. Janov

- obec u Litvínova, příklad vylučování lidí ze společnosti

5. Co je sociální geografie?

- část humánní geografie zabývající se prací, společenskými třídami, volným časem a odpočinkem

6. česká sociální geografie

- je synonymem humánní geografie

7. volný čas, odpočinek

- důsledkem technologie ho přibylo, je příčinou sociálně-patologického jevu, přináší prostor pro negativní činnost, bohatství i problémy

8. sociální geografie a sociologie

- začíná u lidského těla, čas a náklady které věnujeme sami sobě, potom co věnujeme na domácnost, ulici, město, region, národ

9. politika ve 3 významech: politics, policy, polity

- politics: politika jako moc, kdo má moc; policy: směrování, plánování a ovlivňování lidských činností; polity: věc veřejná, součást veřejného prostoru

10. dávné kulturní říše

- středoamerická, egyptská, krétská, mezopotamská, kolem řeky Indus, čínská

11. základní kulturní oblasti Země

- angloamerická, latinskoamerická, evropská, pravoslavná, čínsko-japonská, islámská, subsaharská-africká, indická

12. severoamerická kultura

- vyspělá, založená na technice

13. latinskoamerická kultura

- existence vrstev (indiáni, španělé-kreolové, míšenci, evropští přistěhovalci, laenkové), barevná živá kultura

14. evropská kultura

- střet antiky, judaismu a křesťanství, založená na demokracii

15. pravoslavná kultura

- počátek v Řecku

16. islámská kultura

- má několik stupňů, fundamentalisté: islám je vším, liberálové: islám je jen náboženství

17. africká kmenová kultura

- bantuové, má jednoduché technologie, splývá s přírodou

18. hinduistická kultura

- existence kastovního systému

19. kultura jihovýchodní Asie

- směs kultur: konfucianistické- Hon Kong, muslimské- Indonésie, jednoduché kultury- Borneo

20. východoasijská kultura

- založená na přísném a tvrdém systému, čínsko-japonská

21: australsko-evropská kultura

- na rozhraní evropské a angloamerické

22. jazyky v Brazílii

- portugalština

23. prezident Medvěděv v Latinské Americe

- v Latinské Am. jsou státy většinou levicově orientované, nejvíce Venezuela

24. difuze inovací

- šíření, pronikání inovací a technologií

25. kulturní rozvoj lidstva

- je dán materiální výrobou a vědeckotechnickou revolucí

26. logistická křivka

- pomalý start, rychlý nárůst a nasycení, šíří se tak např. televize, PC, internet

27. geografie času

- zabývá se trajektorií trvaní, jak se pohybujeme prostorem, které lokality navštěvujeme a jak dlouho v nich setrváváme

28. jazyky ve světě…mapa: angličtina atd.

- angličtina je mateřský jazyk Irska, Velké Británie, Kanady a USA, jako druhý jazyk Quebec, Norsko, Finsko, Švédsko

29. lingua franca

- druhý jazyk, kterým se mluví (po mateřském)

30. sunité a šíité

- sunnité - umírnění, šíité - radikálnější

31. židovská diaspora

- rozptýlení židů po světě, USA podporuje Izrael, největší konflikt judaismu je s Islámem

32. šíření křesťanství

- základy v Jeruzalémě, r. 600; 1300 - 1500 dostalo se až k Pobaltí

33. kultura hypermarketů…Český sen

- kultura spotřební společnosti

34. kulturní prostorová diverzita

- rozložení kultur v prostoru, např. Libanon - mozaika etnik (maronité, řekové - ortodoxní, křesťané

35. Jeruzalém

- problematické město, je rozděleno na 4 části: křesťanská, arménská, muslimská, židovská)

36. šíření islámu

- Medina (SAE), do severní Afriky, Francie, na Filipíny, Indie ho nepřijala

37. populární kultura

- zahrnuje způsob bydlení, oblečení, stravování, difúze internetu, TV, vládní kontrola TV

38. jazyky ve Švýcarsku

- francouzština (západ), němčina (většinou), italština (jihovýchod), rétorománština

39. křesťanství v Evropě

- pravoslavní (Rusko), římští katolíci (ČR, Polsko), luteráni (Německo), kalinisté (Švýcarsko), anglikánská církev (Anglie)

40. etnické ´čistky´

- typické pro multietnické státy (Jugoslávie), snaha o vyčlenění určitého etnika (i více etnik) ze společnosti (někdy i fyzická likvidace), zdůvodňováno kulturními rozdíly

41. etnicita a státy v Africe

- státy vznikli podle kolonizace, nerespektovaly kmeny

42. bývalá Jugoslávie kulturně

- mnoho různých kultur: Slovinsko, Chorvatsko, Albánie, Srbsko, Kosovo… vzájemná neshoda, rozpad Jugoslávie

43. multikulturalita a transkulturalita (Kanada-USA)

- multikulturalita - existuje několik kultur vedle sebe, žíjí ve shodě, transkulturalita - všechny kultury jsou spojeny v jednu

44. základní geografické pojmy

- poloha-směr-vzdálenost, velikost a měřítko, fyzické a kulturní vlastnosti, měnící se vlastnosti místa, vztahy mezi místy

45. poloha

- absolutní (zeměpisná šířka), relativní (hodina cesty), sloupec vlastností (podnebí, obchody) - prostorový kontext

46. místa

- vlastnosti se mění, vztahy mezi místy, souvislosti (hustota, disperze, uspořádání)

47. typy humánně geografických regionů

- formální (vyhlášený), funkční, vnímaný nebo spádové, stejnosměrné, domovské

48. znaky regionů

- unikátní (jedinečné), specifické (zvláštní), generické (běžné)

49. vymezování humánně geografických regionů – 2 procedury/postupy

- klasifikace (tabulka), logické (strom)

50. základní otázka humánní geografie

- klíčem je lidské rozhodování; řízení prostorového chování, vzdálenost - vztahy mezi lidmi, jak naše vnímání ovlivňuje prostorovou činnost, překonávání důsledků vzdálenosti ve službách, jak dochází k pohybu a migracím

51. prostorové interakce

- pohyb lidí a komodit; integrace, pohyb a směna; pohyby uspokojují přání a touhy; urovnání rozdílné dostupnosti zdrojů a informací; způsob dohody vyvažující užitek a náklady

52. řídící principy - komplementarita

- nabídka-poptávka, žádost, kupní síla, dopravní prostředky, vztah musí být efektivní, směna surovin

53. řídící principy - transferabilita

- snadnost, obtížnost s ní může být jednotka určitého zboží přepravena mezi 2 místy, základním faktorem je vzdálenost mezi 2 body

54. řídící principy - intervenující příležitosti

- vzdálenost, lepší přístupnost, trhy a destinace (co nejblíže), proměnlivé struktury

55. GIS jako technologie

- způsob zpracování tematických map, vrstvení, společné průniky

56. intervenující příležitosti

- vzdálenost, lepší přístupnost, trhy a destinace (co nejblíže), proměnlivé struktury

57. základy pro interakci

- zdroje a produkty nejsou stejnoměrně rozmístěny, toky komodit jsou odpověďmi na tyto rozdíly

58. Reillyho koeficient působnosti středisek

- dosah působnosti města, čím větší město, tím větší dosah

59. Sítě a vztah sousedství

- o vztahu nerozhoduje vzdálenost, ale komunikace (silnice, železnice)

60. Nodální regiony

- jádrové regiony- mají jasné jediné centrum

61. Internet – v čem je síť revoluční?

- způsobil revoluci v informacích, zpřístupnil je téměř všem, je všude dostupný až na pár výjimek, kde je hlídán cenzurou např. Čína, propojil „celý svět“

62. Geografie času: prostorový pohyb v čase

- přístup, který chápe čas a prostor jako zdroje, které jsou přímou součástí utváření společenského života vychází z přesvědčení, že čas a prostot společně vytváří rámec, který poskytuje lidem příležitost vstupovat do kontaktu s jinými lidmi a institucemi

63. Co je na jihu USA?

- méně než 50% vysokoškoláků, produkce bavlny

64. Disperzní region Toyoty

- rozkládá se po celém světě, mají své pobočky a dílny po celém světě, i v Evropě

65. Osnova pro studium regionu

- tradiční (poloha, povrch, vodstvo, obchod), rozvojová (vývoj, pozice, poloha, infrastruktura, hospodářství, trh práce)

66. Christallerovy regiony, hierarchie center/středisek

- např. posloupnost: obec s úřadem, obec s rozšířenou platností, obec s krajským úřadem

67. Tabulka: centrum-periferie

- jsou centrální a periferní regiony

68. Modrý a žlutý banán v Evropě

- ekonomicky nejsilnější oblasti (města) Evropy, modrý - Londýn-Milán, Žlutý - Francie, Benelux, Německo

69. Semiperiferie

- oblast mezi centrem a periferií, vzestupná (k centru), sestupná (k periferii)

70. Wallerstein

- centrum bude vždy centrum, periferie zůstane periferií

71. Humanistická geografie: 70.léta

- přístup k humánní geografii rozlišitelný centrální a aktivní rolí, kterou dává lidskému vědomí a jednání, povědomí a

tvořivosti, Yi-Fu Tuan – co lidé jsou a co mohou udělat, Buttimerová - porozumění významu, hodnotám a důležitosti životních událostí, reakce na koncept ´nové´geografie jako prostorové vědy, odmítnutí univerzálních prostorových struktur a abstraktní prostorové logiky, sociální konstrukce a zkušenost místa, prostoru a krajiny

72. Humanistická geografie: 80.létaA

- humanitní obory – znalosti, rozmýšlení a smysl lidské zkušenosti a vyjádření o tom, co to znamená být lidskou bytostí na Zemi, studium literatury a historie, interpretativní citlivost, hermeneutika jako metoda – pečlivé a opatrné čtení textů, význam a jednání zakořeněné v místech a krajinách – studium vrstev, historie

odmítání teorií prostorové organizace a formalizace

73. Humanistická geografie: 80.létaB

- pozornost literatuře, literární teorii, teorii umění, uznání teoretické úrovně, čtení kulturní krajiny jako textů a podob

74. Humanistická geografie: 90.léta

- nikoliv ´grand theory´, ale ´grounded theories

75. Kulturní obrat

- důležitost je ve všech částech kultury, dokážeme říct, co je nekulturní, snaha být originální, lidé kulturu utvářejí - svět plný soutěže

76. komplexita a heterogenita konstrukce lidského subjektu

- tvořivost a rozmanitost lidského jednání není redukovatelná na instrumentální racionalitu, účelovost a kalkul maximalizace užitku

77. reflexivita

- geografie jako prostorová věda dehumanizuje, převádí prostor na geometrii

78. Vávra: židovský hřbitov

- V českých městech a městečkách žily po staletí komunity lidí vyznávajících židovské náboženství. V mnoha městech proto dodnes stojí synagoga, jen zřídka se zachovaly zbytky židovské čtvrtě

79. Vávra: místo podle Agnewa

- poloha (location) – určitý bod na povrchu Země (absolutní/relativní), místo, (locale) – uspořádání a rozměr/měřítko pro každodenní činnosti a sociální interakce, význam míst (sense of place) – subjektivní vnímání/hodnocení, které lidé mají o místě, včetně toho, co místo znamená pro jejich individuální a skupinovou identitu (identity)

80. Vávra: významy míst podle Castreeho

- bod na povrchu Země, locus (místo) individuální a skupinové identity (identity), rozměr/měřítko (scale) v něm se odehrávají každodenní praktiky jedinců v jejich životě

81. Vávra:prostor-region-krajina

- prostor – celek, který je vytvářený místy, region – území, která zahrnují místa s podobnými znaky, krajina – komplexní produkt lidských aktivit, jako komplexní společenský zdroj

82. Vávra: význam místa – sense of place

- význam místa – pocity lidí, které jsou evokovány jako výsledek zkušenosti a paměti, které se vztahu jí k místu, k symbolismu, který je spojen sdaným místem

83. Vávra: imaginace

- pomáhá porozumět do větší hloubky změnám, které se týkají rozmístění, procesům a vztahům mezi lidmi, místy a regiony

84. Vávra: místo jako domov

- geografie je věda o Zemi a Země je domovem lidí, místo, kde se lidé cítí v bezpečí, relativně svobodní a je to místo, které posiluje osobní identitu

85. Vávra: identita

- kdo jsme a čím se lišíme od těch kolem nás, ať už v našem sousedství nebo ve větší vzdálenosti

86. Vávra: kognitivní vývoj ve vztahu k místu

- skupiny různého věku se měly pohybovat v neznámém prostoru. Žáci byli požádáni, aby z jednodenní trasy v neznámém prostoru zaznamenali své zážitky a nakreslili svou trasu. Z pokusů vyplynuly tři stupně porozumění (životnímu) prostoru

87. Rozdíl: krajina, region, ekologie, životní prostředí

- ekologie- zabývá se krajinnými ekosystémy- ty nemají centrální složku, vše je v nich důležité, ŽP- zabývá se světem okolo lidí, je to ta část světa se kterou jsme v interakci máme s ní výstupy a vstupy, občas je ŽP a ekologie zaměňována, ale to je chyba, ŽP prostředí mají totiž jen živé složky v krajinné sféře

88. Social geographies: prostor a společnost

- Sofistikovaný pohled na prostor, Dříve chápán jako fyzicky i sociálně fixní bez vzájemnosti, Prostor je sociálně aktivní, sociální identita a vztahy produkují materiální, symbolické a metaforické prostory – vzájemně se utvářejí, Jednotlivci a skupiny mají více identit s různými oddělenými současnými pozicemi, Identity se vyvíjejí mezi sociálními hranicemi

89. Social geographies: hranice a propojení

90. Social geographies: tělo

- Tělo a mysl – podřízenost?, Ženy, černoši, Sex-biologický rozdíl pohlaví(gender) – sociální významy připisované sexu, queer theory, Diskurz těla-kultura, morálka, instituce

91. Social geographies:domov

- Více významů – ideály a realita, nájem, věk, Domácí práce, násilí, převraty, odpor, Domácnost je morální ekonomií - sociální, kulturní a ekonomická jednotka činná ve spotřebě předmětů a významů, Domestifikace veřejných služeb, Pravidla, vyjednávání, Bezdomovci, život na ulici

92. Social geographies: komunita

- Sídlištní společenství, Komunitní politika, komunitarismus

93. Social geographies: instituce

- Školy jako instituce, Pracoviště, vězení, ústavy

94. Social geographies: ulice

- Součást veřejného prostoru, Demokratická?, Strach? Pouliční boje, Morální řád – urbán/suburbán, Policie, Soukromí, bezpečí, iniciativy

95. Social geographies: město

- Heterogenita, Etnická segregac, Nejchudší, Gentrifikace, Sexuální disidenti, Místa spotřeby, Příroda ve městě, Otevřená prostranství, Zvířata, Environmentální politika, Virtuální města, Výprodej města – investice, propagace, konflikty

96. Social geographies: venkov

- Venkovské společenství, idyla?, Venkovská krajina jako zboží, Venkovská chudoba, děti, staří, cestovatelé, Mýty a poezie venkova, Společenské aktivity venkovní, druhé bydlení, cestování, Venkov – produkční prostor

97. Social geographies:národ

- Národy jsou pomyslná společenství, Kulturní tradice a symboly národních identit, Stejnost , Nacionalismus: Québec,Baskicko, Občanství – práva a povinnosti, Globalizace –časoprostorová konvergence a komprese, Transnacionální společnosti, Globální občanství

98. Haiti: oficiální jazyk

- kreolština= haitština, jazyk vzniklý spojením francouzštiny a původního jazyka a francouzština

99. Brazílie: oficiální jazyk

- portugalština

100. Hlavní jazyk v Afghánistánu

- paštó v jižní části afghánistánu= domorodý jazyk a afghánská perština (darí), ta je 2. úředním jazykem

101. Hlavní skupina jazyků v Subsaharské Africe

- jazyk Bantu a jazyky z konžsko – kordofánské a nilosaharské jazykové rodiny

102. Válka na terorismu

- Konec Studené Války znamená dramatickou geopolitickou změnu, Integrace světové ekonomiky a nová forma sociální organizace = globalizace, Státy jako aktéři, transnacionální aktéři, odpor vůči globalizaci i státům způsobují ekonomický sestup USA…Japonsko, Čína… 11. září 2001, válka USA proti terorismu

103. Kritická geopolitika

- odmítnutí universalismu, zdůraznění jedinečnosti, originality; geopolitiku je nutné studovat a chápat v jejím kontextu; geopolitické produkty jsou součástí mezinárodních vztahů (formální teorie jsou nedůležité), pole působnosti je mobilní, boj proti homogenizaci heterogenního

104. Kapitán Amerika – obhájce hegemonie

- Hegemonie je takové uspořádání sil skupin, kdy jedna vládne (ať už přímo či nepřímo) ostatním bez potřeby použití hrubé síly.

105. Nová geopolitika

- zdůraznění významu subjektů, aktérů (lidské aktivity), odmítání geodeterminismu, svět je pestrou mozaikou heterogenních regionů

106. Kdo je autorem pojmu geopolitika?

- Rudolf Kjellén, švédský politický vědec, na počátku 20. století, byl inspirován němcem Friedrichem Ratzelem (politická geografie). Termín byl propagován v angličtině americkým diplomatem Robertem Strausz-Hupé.

107. Karl Haushofer

- popularizoval geopolitiku (v Nacistickém režimu), vliv na vývoj Hitler myšlenek na expanzi, Haushofer popíral silný vliv na nacistický režim

108. Curzonova linie

- projekt polsko-sovětské demarkační čáry (prosinec 1919) - východní hranice Polska, Rudá armáda na této linii měla zastavit svůj postup, Curzonova linie se s některými změnami stala základem sovětsko-polské smlouvy o společné hranici

109. rimland

- strategický okrajový pás euroasijského suprakontinentu

110. shatterbelts

- pásma střetů velmocenských zájmů

111. odstrašování a zadržování

- reakce na měnící se vojensko-politickou situaci ve světě - rozvoj zahraničně politických a vojenskopolitických strategií

112. détente

- uvolnění napětí, nepřátelské řešení sporů bez války diplomatickou cestou (studená válka - diplomatická snaha o snižování napětí mezi Sovětským Svazem, Spojenými Státy a Čínou)

113. geopolitické ekvilibrium

- vnímání geopolitiky jako procesu (a zároveň umění) vyvažování vojenskopolitické rovnováhy v rámci systému studené války

114. Geomantie

- ironické označení domnělé schopnosti jedinců, kteří mají pocit, že jsou skrze vlastnictví „geoknow-how“ předurčeni ovládat a řídit svět

115. geopolitika modrých přileb

- aktivity a akce, které by měly přispívat k mírovému řešení regionálních ozbrojených konfliktů (mezinárodních i vnitrostátních)

116. časoprostorová komprese

- zmenšení světa a rychlé reakce/interakce v jeho rámci; je způsobena technologickým, komunikačním a mediálním pokrokem, který neustále dynamizuje sociálněekonomické i politické aktivity, kontakty a střety.

117. glokalizace

- propojování globálního a lokálního a jejich vzájemného ovlivňování - zejména v politickém a ekonomickém smyslu

118. ego-politika

- Stav, kdy geopolitiku uskutečňují silné osobnosti - v současnosti jsou to především američtí prezidenti, v minulosti to byly osobnosti jako Alexander Makedonský, Caesar, Gustav Adolf, Napoleon, Lenin, Stalin, Hitler a další

119. vývojová stádia geopolitiky

- imperialistická geopolitika, geopolitika studené války, geopolitika nového (vznikajícího) systému,

120. vývojově ideová geopolitika

- civilizační (koloniální), přirozená (přírodní, organická), ideologická, geopolitika rozšíření

121. definice environmentálního problému

- jakákoliv změna stavu fyzického prostředí, způsobená zásahem člověka do tohoto prostředí a přinášející důsledky, které společnost považuje z hlediska sdílených norem za nepřijatelné

122. co je znečištění?

- když v důsledku lidské aktivity proniknou do prostředí látky nebo emise, které buď poškozují lidské zdraví, blahobyt a člověkem vytvořené nebo přírodní prostředí nebo alespoň představují riziko poškození lidského zdraví, blahobytu a člověkem vytvořeného nebo přírodního prostředí

123. Zařízení typu ´na konci vypusti´

- metoda kontroly znečištění (čistírny odpadních vod odsiřovací zařízení v uhelných elektrárnách) - přenesení problému do jiné složky životního prostředí

124. Je vztah mezi ekonomií a životním prostředím ´hrou s nulovým součtem´?

- myšlenka, že ochrana životního prostředí je zátěží pro úspěšný hospodářský rozvoj >> chybná>> poškozené životní prostředí je překážka zdravého ekonomického rozvoje

125. ´paradox vysokých komínů´

- nahrazení problému viditelného místního znečištění dálkovým, a dokonce přeshraničním znečištěním neviditelnými emisemi způsobujícími kyselý déšť

126. K čemu je mokrá vápencová vypírka?

- je proces odstraňování sloučenin síry (oxidu siřičitého) ze spalin

127. Trvale udržitelný rozvoj

- je způsob ekonomického růstu, ve kterém je hospodářský a společenský pokrok v souladu s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě.

128. Ekosystém

- celek tvořen rostlinami, živočichy a mikroby v určité oblasti a fyzickým životním prostředím, v němž tyto organismy žijí; zahrnuje potravinový řetězec a biologický cyklus, má prostředky pro produkci energie a materiálů potřebných pro nepřetržité pokračování života

129. Stát-suverenita-teritorialita

- stát = soubor politických institucí s cílem stanovení závazných pravidel pro aktivity organizací uvnitř; suverenita = stav konečné a naprosté autority v politické komunitě; teritorialita = fyzický projev suverenity

130. transnacionální environmentální aktivistické skupiny

- šíří nový vztah skupin občanů i jednotlivců k životnímu prostředí; vyvíjí tlak na podnikatelskou sféru - praktiky méně škodící životnímu prostředí, aktivity přispívají k posílení kapacity na lokální úrovni (Greenpeace, Sea Sheperds Conservation Society a Earth First!)

131. epistemické komunity

- komunity vědců, řešení mezinárodních environmentálních problémů, vztahuje se k významu odbornosti respektované skupiny vědců, při definování problémů životního prostředí a jejich řešení

132. Mezinárodní environmentální režim

- mezinárodní společenská instituce s dohodnutými principy, normami, pravidly, procedurami a programy, jež řídí aktivity a formuje očekávání aktérů v konkrétní problémové oblasti

133. Tragédie společného majetku

- metafora používaná pro vysvětlení situací, v nichž dochází k vyčerpání nebo degradaci přírodních zdrojů z důvodu rozporu mezi individuálními a kolektivními zájmy, přičemž neexistuje žádná instituce, která by tyto zájmy mohla uvést do souladu

ZÁKLADY FYZICKÉ GEOGRAFIE - OTÁZKY TEST 1

1. rozlište pohyby Země

- rotace kolem osy, oběh okolo Slunce (dráha = ekliptika)

2. sluneční záření

- je vlnění, obsahuje fotony, Země tím přijímá energii

3. obsah ovzduší

- dusík (78%), kyslík (21%), ostatní plyny (1%) - argon, CO₂ (od průmyslové rev. jeho podíl roste - skleníkový efekt)

4. význam ozonosféry

- zachycuje škodlivé UV záření, ozonová díra - způsobují ji freony

5. albedo

- poměr mezi dopadajícími a odraženými paprsky ze Slunce na Zemi, dosahuje různých hodnot u různých povrchů (např.: voda 50 - 80%, písek 20 - 30%)

6. skleníkový efekt

- krátkovlnné záření dopadá na Zem, odráží se a mění se na dlouhovlnné, dlouhovlnné záření se odráží od troposféry a vrací se zpět na Zem - teplo neuniká a Země se otepluje

7. co je ´klinó´?

- z Řečtiny (sklon), dlouhodobý chod počasí

8. vertikální uspořádání atmosféry

- troposféra - tropopauza - stratosféra - stratopauza - mezosféra - mezopauza - termosféra

9. solární klima – pásy

- termický pás (rovníkový), tropický pás (obratníkový), subtropický pás, pás mírných šířek, subarktický/subantarktický pás, polární

10. příjem a výdej slunečního záření na Zemi

- část dopadajícího záření se rozptýlí v ovzduší, část se odráží do kosmu, část se pohltí v atmosféře, 47% dopadá na Zem, velká část se odráží

11. Slunce a nitro Země – energetické srovnání

- ze Slunce dopadá na Zemi 10²³ erg/rok, z nitra Země se dostává na povrch 10¹⁸erg/rok, tedy 10000x méně

12. Rozdíly ve slunečním záření a ročním chodu teploty ve Winnipegu a na Scillách

- ve Winnipegu i na Scilách dopadá stejné množství Slunečního záření, na Scillách je teplota během roku vyrovnanější - oceán má 4x větší vliv na ohřev než pevnina - reguluje teplotu, Winnipeg je na pevnině - pevnina se rychleji ohřívá, ale také se rychleji ochlazuje a v zimě promrzá - teplota během roku kolísá

13. El Niňo

- jev v Tichém oceánu u pobřeží Jižní Ameriky, jednou za 4 - 5 let zde neproudí studený, ale teplý proud - způsobuje zvraty počasí

14. Golfský proud

- proudění v Atlantiku, u pobřeží Ameriky je rovnoběžné, ve středu oceánu je turbulentní

15. Halifax – Labradorský a Golfský proud

- teplý Golfský a studený Labradorský proud se zde setkávají - mlhy na pobřeží

16. Bay of Fundy: příliv a odliv

- záliv u Nového Skotska, rozdíl mezi přílivem a odlivem je až 19m, je to záliv v zálivu, tlak oceánu je větší, více vody přiteče, než odteče

17. Rozložení tlaku vzduchu na Zemi v lednu

- dvě níže - Aleutská, Islandská, níže na rovníku a na Antarktidě, výrazné výše Azorská, Hawaiská

18. Rozložení tlaku vzduchu na Zemi v červenci

- Hawaiská výše, Azorská výše, 3 nevýrazné výše, 3 níže, na polárních čepičkách - výše

19. obratníky – klimatický význam

- na obratnících jsou tlakové výše, vzduch tam klesá

20. Headleyho buňky

- zahřátý vzduch vystupuje na rovníku, odtéká k pólům a klesá asi na 30ºz.š

21. vodní srážky na Zemi

- vysoké srážky - rovník (Amazonie, Kongo, Sev. Austrálie), mírný pás, nízké srážky - obratníky, póly

22. maximální tloušťka ledu v Severním ledovém oceánu a proč?

- maximální tloušťka 4m, voda je poměrně teplá

23. vodní hodnota sněhu

- poměr množství sněhu a vody vzniklé jeho rozpuštěním, kolem 10%

24. jet streams – trysková proudění

- na hranici teplého a studeného vzduchu vznikají proudy, využívají jich letadla pro zrychlení

25. Rossbyho vlny

- vlny vznikající v západním výškovém proudění na severní polokouli na styku chladného polárního a teplého tropického vzduchu

26. Coriolisova síla

- vzduch z tlakovch výší postupuje do tlakových níží spirálovitě vlivem rotace Země

27. vzduchové hmoty

- velké objemy vzduchu nad oceánem nebo nad pevninou, vyznačují se přibližně stejnými vlastnostmi

28. mapa výší a níží – Země

- rovník - tlaková níže, obratníky - tlakové výše, mírné šířky - pohyblivé cyklony, póly - tlakové výše

29. synoptická mapa

- zobrazuje stav počasí na určitém území (teplota, tlak, vlhkost), vzniká analýzou

30. pohyb vzduchu v tlakové níži a výši – severní polokoule

- níže - pohyb větru proti směru hodinových ručiček, výše - pohyb větru po směru hodinových ruček

31. pohyb vzduchu v tlakové níži a výši – jižní polokoule

- níže - pohyb vzduchu po směru hodinových ručiček, výše - pohyb vzduchu proti směru hodinových ručiček

32. je v zimě důležitý úplněk nebo tlaková výše pro noční mráz?

- při tlakové výši je jasno, extrémní teploty,

33. co jsou klimatické fronty?

- rozhraní mezi hmotami (výšemi a nížemi), dochází ke kondenzaci - srážky

34. vývoj teplé fronty

- teplý vzduch stoupá do výšky, kondenzuje - srážky (cirrus, cirrostratus, altostratus, stratus, nimbostratus)

35. vývoj studené fronty

- studený vzduch, přeháňky (cumulus, cumulonimbus)

36. vývoj okluzní fronty

- vzniká spojením teplé a studené fronty, záleží, která z nich převládne

37. co jsou brízy?

- výměna vzduchu mezi oceánem a pevninou v důsledku nestejnoměrného zahřívání, ve dne vane z chladnějšího oceánu na teplejší pevninu, v noci vane z chladnější pevniny na teplejší oceán

38. rozlište tropické cyklóny

- „tropická bouře“, cyklóna (Indický oceán, Bengálský záliv), hurikán (Atlantik, Karibsko, Pacifik), Tajfun (jihovýchodní Asie)

39. jak se mění tlak vzduchu s výškou?

- normální tlak - 1013hPa, každých 5500m se zmenšuje na polovinu, Mt. Everest 300hPa

40. klima rovníkových jader

- vlhké a horké podnebí, vyrovnaná teplota

41. klima subrovníkového pásu

- období kdy převládá rovníkové klima a období kdy převládá obratníkové klima, čím blíže k rovníku, tím více měsíců převládá rovníkové počasí a naopak

42. klima obratníkových pásů

- horké a suché počasí

43. klima subtropických pásů

- v létě horko a sucho, zima je mírná vlhká

44. klima mírných pásů

- typické střídání 4 ročních období, cyklonální činnost

45. subarktické a subantarktické klima

- mírné klima v létě, arktická zima

46. čím se liší klima arktického a antarktického vrchlíku?

- Arktida - menší výkyvy teplot, v létě teplota nad bodem mrazu - oceánské klima, Antarktida - drsnější klima, větší mráz, kontinentální klima

47. co je monzunové klima?

- suchá zima - větry proudí z pevniny na oceán, deštivé léto - větry proudí z oceánu na pevninu

48. rozlište vlhké a suché subtropy

- vlhké - západní pobřeží - jasná horká léta, vlhké zimy, východní pobřeží - vlhko celý rok, suché - na pevnině

48. co je roční teplotní amplituda a kde je největší?

- rozdíl mezi max. a min. teplotou během roku, největší - Jakutsko - výkyv 100°C

49. zimní teplotní amplituda

- rozdíl mezi max. a min. teplotou během zimy

50. co je hypsometrická mapa?

- barevně rozlišená mapa podle nadmořské výšky

51. tři hlavní vodní toky Libereckého kraje

- Jizera, Ploučnice, Lužická Nisa

52. jaké hydrologické charakteristiky/vlastnosti řek jsou důležité?

- povodí, rozvodí, úmoří a průtok

53. co je CHOPAV?

- chráněná oblast přirozené akumulace vody

54. jaké vodní režimy řek rozeznáváme?

- podle zdroje vody - déšť, sníh, ledovec, podzemní vody

55. napište a vysvětlete rovnici vodní bilance

- S=V+O+-R, srážky, výpar, odtok, vsáknutí

56. platí třetinové pravidlo u všech vodních toků?

- 1/3 se vypaří, 1/3 odteče, 1/3 se vsákne, neplatí všude, např.: v nižších nadm. výškách je větší výpar než odtok

57. čím se liší humidní a aridní klima/oběh vody?

- humidní oblast - odtoková, aridní oblast - bezodtoká

58. charakterizujte oběh vody na Zemi

- 86%vody se vypaří z oceánu, z toho naprší zpět do oceánu 78% a zbylých 22% na pevninu, 14% se vypaří z pevniny, z toho 2% dopadnou na pevninu a 98% na oceán

59. povodně

- zvýšené vodní stavy řek, vysoký průtok, stav, kdy korytem řeky nestačí odtéct srážky

60. co je specifický odtok?

- množství vody, které odteče z km² za sekundu (v litrech)

61. specifický odtok v Libereckém kraji

- 5 - 35l (35l je maximum v ČR)

62. co je vodonosná vrstva/aquifer?

- vrstva půdy, která propouští vodu, kořeny rostlin z ní získávají vodu

63. Darcyho kužel

- vzniká okolo studny/místa odčerpávání vody ve vodonosné vrstvě

64. krasové vody

- vápence jsou propustné a rozpustné, povrch je suchý, vznikají podzemní řečiště

65. znečištění vod

- komunálním odpadem, zemědělství (fosfáty, dusík, draslík, těkavé organické látky)

66. pořadí vodních toků v povodí – vodní síť

- vodní toky lze rozdělit podle velikosti, vznikají různé tvary říční sítě

67. rizika vějířovité vodní sítě

- vějířovitá vodní síť - několik řek se spojuje v jednom místě do jedné řeky, srážky se sčítají - riziko povodně

68. proč vznikají meandry?

- meandry jsou zákruty na vodním toku, vznikají nelineárním prouděním vody, voda nerovnoměrně 69. naráží na břehy a tím tvaruje říční koryto

69. maximální a minimální vodní stavy

- průtok vody v m³, zaznamenává se v různých intervalech (denní, měsíční, roční)

70. je název Země správný?

- 2/3 povrchu planety pokrývá oceán, země jen 1/3

71. co ukazuje hypsografická křivka?

- zobrazuje jak velká plocha je v určité nadmořské výšce/podmořské hloubce

72. čím se liší izobata a izohypsa?

- izohypsa je pomyslná čára spojující místa se stejnou nadmořskou výškou, izobata je pomyslná čára spojující místa se stejnou podmořskou hloubkou

73. vyjmenujte všechny oceány

Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový, Jižní ledový

74. jak je ohraničen Jižní oceán?

- Jižní oceán je velký proud proudící okolo Antarktidy

75. co je symbol moře?

- vlna, vlny vznikají působením větru

76. co je fotická vrstva

- vrstva oceánu, kde je nejintenzivnější život, mělké vody - proniká tam světlo - fotosyntéza

77. typy mořských pobřeží (alespoň 6)

- fjordy, riasové, šerové, lagunové, dalmácké, útesové

78. rozsah ledů v Severním a Jižním oceánu

- během roku se mění, v létě je ho méně, v zimě více,

79. jaká byla úroveň světového oceánu ve straších čtvrtohorách?

- hladina oceánu klesla až o 120m, doba ledová - velké množství vody bylo zamrzlé v ledovcích

80. historie Středozemního moře

- ve třetihorách neexistovalo, bylo zde pouze několik jezer, pozná se studiem hornin

81. hranice států v mořích

- teritoriální vody (12 námořních mil od pobřeží), akvatorium (200 mil, přírodní zdroje - ropa, plyn, lov ryb)

82. Které státy se dělí o Severní moře? Jaký to má význam?

- Velká Británie, Norsko - těžba ropy, Dánsko - zemní plyn, Německo

83. co je ´holandská nemoc´?

- Holandsko má velké zásoby zemního plynu - plýtvají s ním - ničí to ekonomiku

84. rybné bohatství v oceánech a mořích

- ročně se vyloví 50 - 60 milionů tun mořských živočichů, vznikají umělé chovy

85. Jižní oceán a rybolov

- lov velryb - shlukují se tam, protože je tam dostatek potravy - kryllu

86. komíny na oceánském dně

- podmořské sopky, obsahují síru (černá barva) nebo methan (bílá barva), unikající plyny ohřívají vodu

87. život na bázi chemosyntézy v oceánských hlubinách

- existují bakterie, které se živí sírou (bez fotosyntézy), jimi se živí krytonoši - korýši přicházející z mělčin

88. rozlište 4 vrstvy oceánské vody

- povrchové mořské proudy (50 - 200m) - přechodná (subantarktická voda, 150 - 1500m) - hlubinná(výrazný vliv Sev. a Již. oceán, 1500 - 4000m) - dnová

89. povrchová vrstva mořských/oceánských vod

- 50-200m, povrchové proudy, rovníkové vody, tropické vody, subtropické vody

90. přechodná vrstva mořských/oceánských vod

- 150-1500m,velkou roli hraje subartaktická voda (studená voda proudící od antarktidy)

91. hlubinná vrstva mořských/oceánských vod

- 1500-4500m, vliv studené arktické a antarktické vody, studené proudy

92. dnová vrstva oceánských vod

- pod 4500m, studená voda pod 0°C

93. jak je možné, že antarktická voda má teplotu až minus 1,7^oC?

- mořská voda obsahuje soli, a proto zamrzá při nižších teplotách než voda sladká

94. cirkulační oceánské buňky

- voda v oceánech neproudí nahodile, rovníkové proudění, severní a jižní buňka

95. propojení vrstev oceánských vod

- proudy procházejí napříč vrstvami, horizontální proudění - sestupné i vzestupné

96. kritický chemický prvek pro oceánský život

- fosfor

97. jaká je průměrná slanost oceánů?

- 3,5%, v uzavřených mořích, kde je vysoký výpar je salinita vyšší,

98. mapa slanosti oceánů

- nejmenší salinitu má Severní a Jižní oceán a oceán okolo rovníku, nejvyšší salinitu má oceán na západních pobřežích jižních kontinentů

99. jak je možné, že přímo u oceánu je poušť Atacama?

- studený peruánský proud odebírá vodu z pevniny, prší až v Andách

100. která mapa oceánu je složitější/důležitější – teplotní nebo slanostní?

- salinita ovlivňuje teplotu

101. co je tsunami?

- velká vlna vznikající zemětřesením, na pobřeží dosahuje výšky několik desítek metrů, způsobuje velké škody

102. příběh paní Baďurové z Chebska

- k zemětřesení dochází na geologickém zlomu - Krušné hory-Chebská pánev

103. co je geologický zlom?

- je zlom na zemské kůře, dochází k pohybu

104. jak funguje seismograf?

- přístroj, který zaznamenává pohyby země, válec v ložiscích, kreslí křivku při pohybech

105. co je na geologické mapě?

- zobrazuje geologické podloží, horniny a jejich stáří

106. na jakých zlomech dochází k zemětřesení?

- na aktivních zlomech, nepohybují se plynule - drobné skoky, napětí

107. jak vypadá mapa oceánského dna?

- oceánské dno není rovné, existují zde středooceánské hřbety, zjišťuje se radarem

108. co je desková tektonika?

- Země se skládá z několika desek, nejdůležitější procesy probíhají na kontaktu těchto desek

109. procesy na okrajích desek

- roztahování oceánského dna, subdukce (podsouvání), kolize, rozlámání, akrece, hot spots

110. střižné zlomy

- kolmé zlomy, posun je poháněn výlevem magmatu

111. Pangea a Pantalasa

- kontinent a oceán před 200ml. let

112. Indie a Himálaj – spojitost

- Indická deska se vlivem magmatu a rotace Země dostala k Asijské desce, desky se navzájem zdvihly a vznikla Himaláj

113. Rodinia

- kontinent, který existoval před Pangeou 750 ml let, byl složený ze štítů

114. Český masív a jeho součásti

- vznik akreci, mezi Balticou, Amazonií a Záp. Afrikou

115. význam zirkonu v deskové tektonice

- zirkon je nejodolnější minerál, lze podle něj určovat příslušnost ke štítům

116. kde vznikl Český masív?

- v místech kde je dnes Antarktida

117. Columbia – prakontinent

- 1,5 mld. let, složený ze štítů

118. Wilsonův cyklus

- oceánské dno se ve dvou fázích otevírá a zavírá

119. lávy a magnetismus na středooceánských hřbetech

- magma se vylévá ve fázích, vznikají pásy - mají různý magnetismus

120. horninový cyklus

- magma se dostává na povrch, tuhne (vyvřelá hornina), zvětrává, částečky se usazují a zpevňují (usazená hornina), pokles do větších hloubek, přeměna (přeměněná hornina), roztavení-cyklus se opakuje

121. nejstarší kámen na světě s životem?

- 4ml. let staré horniny (síra, železo, vápenec), zřejmě vznikly činností organismů

122. vrásnění-antiklinála-synklinála

- vzniká v usazených horninách působením bočního tlaku, synklinála - tvar konvexní, antiklinála - tvar konkávní

123. zemětřesné vlny

- existují podélné a příčné vlny, jejich spojením vzniká zemětřesení

124. ostrovní oblouky

- pásy ostrovů vzniklých podmořskou sopeční činností (Aleuty, Kurily)

125. sopky, magmatické krby a hot spots

- sopka je útvar vzniklý navrstvením lávy, pokud se vrchol sopky propadne, vzniká kaldera (může být naplněna vodou), magmaticky krb je prostor pod sopkou, kde se hromadí magma, hot spots jsou místa (v moři), kde se láva dostává na povrch

ZÁKLADY REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE - OTÁZKY

1. Region

- část krajinné sféry, charakteristické pojetí, vymezují určitou oblast - společné vlastnosti

2. Chorologie

- prostorové uspořádání, změny v prostoru a čase

3. Deterministický přístup k regionu

- sociální uspořádání regionu závisí na přírodních podmínkách (A. von Humboldt, K. Rittner)

4. Posibilistické pojetí regionu

- jak mohou lidé využít možnosti, které region poskytuje (Blache)

5. Idiografické pojetí regionu

- identifikace specifických znaků

6. Richard Hartshorne

- zavedl pojem prostorová diferenciace (zabývá se rozšířením fyzikálních a sociálních jevů)

7. Indeterministické pojetí regionu

- sociální region vznikl téměř nezávisle na fyzickém uspořádání, popírá vazbu člověk - příroda

8. Nomoteistický přístup

- podobnost regionů, univerzální přístup - hledání obecného

9. Sociální konstrukce regionu

- porovnávání regionů (počty obyvatel, HDP, vzdělání, historie, jazyk…)

10. Percepční region

- náhled jednotlivce na region, individuální přístup, vnímání

11. Klasifikace regionů

- zpřesňují obecné pojetí regionu; Hagget, Hampl, Bašovský, Lauko, Claval, Mičian

12. Monistické pojetí regionu

- fyzicko-geografický region, sociálně-geografický region, komplexní geografický region

13. Dualistické pojetí regionu

- existence dvou samostatných disciplín (FG a HG)

14. FG regiony se dělí

- litologické, geomorfologické, klimatické, hydrogeografické, pedogeografické, biogeografické

15. HG regiony se dělí

- zemědělské, průmyslové, dojížďkové, rekreační, administrativní…

16. Komplexní geografický region

- výsledek působení přírodních i sociálních procesů

17. Metodologické hledisko

- k čemu regiony slouží a proč je vůbec vymezujeme

18. Kazimier Dziewonski

- definuje tři přístupy k regionu - region jako nástroj geogr. výzkumu, region jako objekt geogr. výzkumu, region jako nástroj managementu území

19. Statistická jednotka

- region vystupuje jako statistická jednotka, jsou na ni zjišťovány statistické údaje, další výzkum

20. Geografická lokace

- poloha regionu, taxonomické hledisko - individuální (unikátní), typologické (opakovatelné)

21. Individuální regiony

- vyčleňovány na základě unikátních a specifických znaků, k jednomu regionu jedna vysvětlivka, poloha přesně definována, neopakovatelné, obvykle vlastní jméno (Krkonoše, Valašsko…)

22. Typologické regiony

- nomotetické, opakovatelné, definovány na základě obecných a typických vlastností, které se opakují v různých prostorových areálech

23. Hledisko formy

- nejdůležitější klasifikace regionů je členění podle formy - vymezení na základě jednoho prvku, více prvků, jako komplexní regiony

24. Homogenní regiony

- území, kde zvolené regionalizací kritérium platí rovnoměrně v celé ploše, jev či proces, na jehož základě je region vymezen

25. Nodální regiony

- základní vymezování tvoří funkční vztahy v území, uprostřed nodus - okolo něj organizován prostor

26. Regionalizační kritérium

- může mít charakter administrativní, obslužný, produkční či spotřební

27. Hierarchická soustava

- organizační systém zavedený, aby bylo možné analyzovat jevy a procesy

28. Velikost/měřítko

- ústřední organizační hierarchický princip, podle nějž se provádí diferenciace geogr. sféry, prostorový rozsah, podrobnost

29. Hierarchie

- skladebné (nižší prostorové jednotky beze zbytku vytvářejí jednotku vyšší hierarchické úrovně), neskladebné

30. Znaky geografické hierarchie

- prostorový rozsah komponentů vyšší hier. úrovně je větší než rozsah komponentů nižší úrovně; komponenty vyšších hier. úrovní se mění pomaleji než nižších; vyšší hier. úrovně kontrolují nižší; struktury, které vykazují na jedné úrovni řád, mohou mít na jiné úrovni náhodný charakter; nestabilita komponentů na vyšších hier. úrovních může být odrazem nestability komponentů na nižších úrovních

31. Hierarchie FG regionů

- topické, chorické, regionální, planetární

32. Hierarchie HG regionů

- nejvyšší jednotka planeta, nejnižší jedinec nebo základní prostorová jednotka; mikroregion, mezoregion, makroregion, národní, globální

33. Vnitřní struktura homogenních regionů

- vnitřní diferenciace zanedbatelná, homogenita klesá s rostoucí hierarchickou úrovní a se vzrůstajícím počtem kritérií, pomocí nichž byl region vymezen; jádrová oblast, ostatní oblasti

34. Hranice

- linie oddělující regiony, ostré x rozvolněné (hraniční zóny)

35. Vnitřní struktura nodálních regionů

- vnitřně heterogenní, jádro, zázemí, semiperiferie, periferie

36. Tři způsoby vědeckého uspořádání informací

- periodizace (uspořádání v čase), regionální taxonomie (uspořádání v prostoru), klasifikace (uspořádání mimo čas a prostor)

37. Regionální taxonomie

- metoda sloužící k diferenciaci nehomogenního prostoru a k vymezování regionů

38. Klasifikace jako obecná organizační metoda

- proces rozkladu a výsledek rozkladu určité množiny do vzájemně se vylučujících kategorií na základě předem určených kritérií

39. Indukce a dedukce

- dedukce je rozklad množiny na množiny menší, indukce je slučování základních jednotek do větších

40. Regionalizace

- proces vlastního vymezování regionů, zaměřuje se na odlišnosti (individuální reg.)

41. Regionalizační typologie

- hledá opakující se charakteristiky, proces seskupování prostorových jednotek do tříd (typologické reg.)

42. Členění regionálních taxonomií

- odvětvová (vymezování v rámci jednotlivých disciplín - zemědělské, průmyslové…), částečně komplexní (FG a HG regiony), komplexní

43. Pravidla regionální taxonomie

- suma vymezených kategorií se musí rovnat celému obsahu klasifikovaného jevu; v rámci jednoho stupně reg. procedury se musí zachovat jedno kritérium; vymezené kategorie se musí navzájem vylučovat; je vhodné zachovat logické stupně reg. procedury; v rámci jednoho stupně procedury nelze kombinovat individuální a typologické regiony - výsledkem jsou souvislé kompaktní prostorové jednotky, které se nepřekrývají a pokrývají celé území

44. Charakteristiky vymezených regionů

- reg. kritérium by mělo být uvnitř regionu max. homogenní; mezi regiony by mělo být kritérium max. odlišné; vymezené regiony by měli mít určitou velikost; vymezené regiony by měli být skladebné do vyšších hier. úrovní

45. Metody regionální taxonomie

- metoda superpolarizace analytických map, metoda vedoucího faktoru, metoda generalizace, metoda analýzy hranic, metody kvantitativní analýzy (faktorová, vzdáleností, shluková)

46. Metoda superpolarizace analytických map

- kartografická, uplatňuje se při deduktivních postupech, jsou na sebe naskládány mapy zobrazující jednotlivé jevy - hledají se společné hranice

47. Metoda vedoucího faktoru

- jako rozhodujícím vybere jedno kritérium nebo soubor kritérií, které mají zásadní vliv na charakter regionu

48. Metoda generalizace

- zavádění systému do množství individuálních fakt, odhalování spojitostí mezi individuálními jevy a procesy, důraz na společné, pravidelné, opakující se

49. Metoda analýzy hranic

- při induktivních postupech, používá se, když má zkoumané území komplikovanou strukturu, spočívá ve stanovení ostrosti hranice mezi prostorovými jednotkami, používá se jen při využití více kritérií, regiony jejichž hranice jsou zatíženy nejmenším počtem změn, jsou sloučeny

50. Faktorová analýza

- redukce původního množství regionalizačních kritérií, identifikace zásadních kritérií

51. Analýza vzdáleností v n-rozměrném prostoru

- standardizace hodnot zásadních kritérií na bezrozměrná čísla, výpočet matice taxonomických vzdáleností mezi všemi páry uvažovaných prostorových jednotek

52. Shluková analýza

- identifikace nejmenší vzdálenosti a sloučení dvou dotyčných jednotek; aktualizace matice taxonomických vzdáleností; proces se opakuje, dokud nejsou všechny jednotky součástí jednoho shluku

53. Humánněgeografická regionální taxonomie území

- hierarchický a induktivní přístup, identifikace jader a jejich úrovně

54. Určení intenzity vazeb

- pomocí modelů prostorových interakcí nebo na základě vybraných integračních regionálních procesů

55. Obecný charakter regionů

- s rostoucí hier. úrovní se zvyšuje vnitřní rozmanitost a klesá počet opakujících se výskytů, snižuje se uplatnění induktivních metod, zvyšuje se podíl metod deduktivních

Beton a výrobky

Vystěhování neplatičů

Produkty Energy,Nobilis